Památka posvěcení kostela

Neděle Misericordias Domini -
Tato událost není v životě naší církve běžným liturgickým dnem, kterým si věřící připomínají zasvěcení našeho chrámu Bohu. Tento den má hluboký duchovní význam, jde o připomínku, že kostel je svatým místem, kde se schází společenství věřících k uctívání a chvále jediného Boha k modlitbě, a slavení svátosti našeho pána a spasitele Ježíše Krista.
Památka posvěcení nás vede k zamyšlení nad tím, že nejen kamenné chrámy, ale i každý člověk a společenství věřících je chrámem Ducha svatého, který nám byl seslaný, abychom svá srdce uchovávali čistá a otevřená Bohu a jeho nekonečné milosti. Památka posvěcení nás vede k vděčnosti a dalšímu nasměrování: aby naše sbory byly skutečně místem služby, pokoje a svědectví o Ježíši Kristu, připomínáme si, že „Bůh nebydlí v chrámech rukama udělaných“ (Sk 17,24). Pravým chrámem je církev jako společenství lidí, kteří žijí z Kristovy milosti.
Slovo Boží zvěstované v tento významný den volá k odpovědnosti špatné lidské pastýře, ale zároveň slibuje věřícím , že Bůh sám nám bude pastýřem, který shromáždí, uzdraví a ochrání své ovce :
📖 Ezechiel 34,1–16
1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
2 „Synu člověčí, prorokuj proti pastýřům Izraele. Prorokuj a řekni jim, pastýřům: Tak praví Panovník Hospodin: Běda pastýřům Izraele, kteří pásli sami sebe! Což nemají pastýři pást ovce?
3 Mléko jste pojídali, vlnu si oblékali, poráželi jste vykrmené kusy, ovce jste však nepásli.
4 Slabé jste neposílili, nemocné jste nehojili, zraněné jste neovazovali, zbloudilé jste nepřivedli zpět, ztracené jste nehledali, ale panovali jste nad nimi tvrdě a surově.
5 A tak se rozptýlily, protože neměly pastýře, a staly se potravou všeliké polní zvěři.
6 Mé ovce bloudily po všech horách a na všech návrších; po celé zemi se rozptýlily mé ovce, a nikdo po nich nepátral, nikdo je nehledal.
11 Neboť toto praví Panovník Hospodin: Hle, já sám vyhledám své ovce a ujmu se jich.
12 Jako se pastýř stará o své stádo, když je mezi svými rozptýlenými ovcemi, tak se budu starat o své ovce. Vysvobodím je ze všech míst, kam byly rozptýleny v den oblaku a mrákoty.
13 Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a přivedu je do jejich vlasti. Budu je pást na izraelských horách, v údolích a na všech sídlech země.
14 Na dobré pastvě je budu pást, na izraelských horách bude jejich pastviště. Tam budou odpočívat na dobrém pastvišti, tučné pastviny budou mít na izraelských horách.
15 Já sám budu pást své ovce a já sám jim dám odpočinout, je výrok Panovníka Hospodina.
16 Ztracenou ovci vyhledám, zahnanou přivedu zpět, zraněnou ovážu, nemocnou posílím, tučnou a silnou budu střežit. Budu je pást podle práva.
Toto slovo nás má upevnit ve víře, že Bůh sám přichází jako náš spasitel Kristus, který je „ Dobrý pastýř “ a Dobrý pastýř nehledá svůj prospěch jako nájemník, ale položí svůj život za ovce.“

